Jiří -> nevlastního otce:

Otec Jiřího mi otevřel dveře a za jeho zády na mne upřela oči i jeho matka. Museli se právě odněkud vrátit, jak napůl ještě v kabátech a současně v bačkorách na mne nechápavě hleděli.

Dobrý den, řekl jsem. Přicházím za Jiřím.

Není doma, odpověděl jeho otec.

Nezlobte se, na shledanou, odvětil jsem a chtěl odejít.

Počkejte, zadržel mne, nejste vy náhodou ten a ten?

Ano, odpověděl jsem, jsem.

Myslel jsem, že Jiří žije s nevlastním otcem, ale podoba byla tak nebobyčejná, že jsem o tom v tu chvíli zapochyboval.

Pojďte, jste vítán, přidala se i Jiřího matka, vy jste jeho skutečný přítel.