Byla to jistě ona, ta se kterou přijel za mnou do Brna
a vzpomínám si na Barboru, která mi pak z Holandska poslala pohled z Festivalu bláznů (čert ví jak se tam dostala, protože tam tehdy mohli jen prověření komunisté), na obálce byla krásná známka, obálku jsem si schoval a současně podle obsahu dopisu to vypadalo, že jsem po Jiřím druhý v řadě, to jsem se ale neudělal. Jiří: po tom, co mi řekla, že je těhotná jsem se jí zeptal proč mi to říká když nejsem její gynekolog.
A ovšem Lucie, která se tvářila jako jeho přítel, ale milovala ho velmi. Malovala obrazy, z nichž mi některé ukazovala, vlastně asi mi ukazovala všechny obrazy, které namalovala, protože jich mnoho nebylo, což jsem si tehdy myslel. Jiří na ni ale jednou naléhal ať mi ukáže obraz, který se jmenuje Hráč. Viděl jsem ho tehdy poprvé, prohlédl si ho a zase jsme šli s Jirkou pryč.
Ovšem jeho osudová žena stále zůstávala Renata. Jiřímu dalo mnoho práce ji dostat ze svého života, ale nešlo to.
Jiří měl jistě v životě ještě mnoho žen, a to jak osobně tak sexuálně, ale já je před tím a ani potom neznal. Znali jsme se vlastně jenom krátce...
<- zpět